Jsme na letišti, i když s půlhodinovým zpožděním, i tak máme ale 3 hodiny do odletu.
Nechápeme, jak se to stalo, do letadla jdeme na poslední výzvu 
Odlétáme do noci, přilétneme za světla do Soulu.
Jedna fotka jak přistáváme v Soulu:
Poslední fotka před přistáním:
Tím jsme přiletěli:
Tady paní Korejka hraje na něco, co připomíná cimbál, ale hraje jako kytara 
Letiště je poměrně velké.
Toto je snídaňové menu v letadle, Hanča měla stejný kelímek s českým popisem. To vedle je voda, zajímavý způsob balení. Vydrží až dva roky, skoro jediná čitelná informace.
Přistáváme po 10hodinách letu v Brisbane. Bolí mě v krku, bolí mě hlava, jsem mrzutý a nevyspalý. Příště beru tablety na spaní a v koňské dávce. Těším se do postele, ale ta je ještě alespoň 17h daleko kvůli posunu, abych zase nestrašil v noci než půjdeme do školy.
Prohlídka v Brisbane, hlavně ať nenajdou ty protejnové tyčinky co mají asi 10kg v kufru, nebo Hančiny Milky.
Prošli jsme, operace rohovky análním otvorem se nekonala. Tyčinky jsme provezli, prášky taky a teď hurá najít taxík, jsme fakt unaveni. Doma místo paní domácí nás čeká sousedka. Je strašně milá, vše nám ukazuje. Důležitý bod pro mě: „Here is the fridge, take you all you want.“
Naše Aileen přijede z práce až po 14h.
Seznámíme se s domem, vyndáme nějaké oblečení, je 7 ráno a konečně po 4 měsících zimy v ČR je tady teplooooo, okolo 25st.
Vyrážíme do města.
